10/17/2012

what about my future?


Víte, jedno je fakt: společnost nás velmi ovlivňuje, aniž bychom si toho byli vědomi. Odmala máme zažité určité vzorce chování a názorů, některé časem měníme a to opět především díky vnějším vlivům. Pro mě bylo samozřejmé, že po střední škole půjdu na vysokou. Všichni přece studují na vysoké, takže bych měla taky - dosáhnout nějakého toho magisterského vzdělání a potom si úspěšně hledat nějakou zajímavě placenou práci ... Vzdělání je samozřejmě důležité, to nepochybně. Už spoustu let se však potýkám s otázkou, co se mnou bude. Doteď nemám tušení, co chci jednou v životě dělat. Měla jsem pár ideálních představ o tom, co by mě bavilo, všechny moje naděje však padly, když jsem se ani napodruhé nedostala na vysokou školu. Nechtěla jsem to vzdát a již druhým rokem poté si říkám, že ty přijímačky přece jenom ještě zkusím ...


V hloubi duše jsem však přesvědčená o tom, že vysoká škola není nic pro mě. Jsou jisté okolnosti, které mě dovedly k tomu, abych sama o sobě uvažovala jako o někom, kdo nemá na to něčeho dosáhnout. Nechci se o tom velice rozepisovat, ani někoho jiného vinit, nemělo by to žádný smysl. Dlouhá léta jsem se topila v bludém kruhu úvah o tom, jak se na nějakou vysokou školu, která by mě alespoň zpola zajímala a bavila, dostat. Čím déle to trvalo, tím více jsem cítila tísnivý pocit z toho, co bych měla udělat a co by mě také mělo stát spoustu zbytečné energie. Jednoho dne, kdy jsem se v rámci euforie četby knih, které mi otevíraly víc a víc oči, zamyslela nad tím, co bych doopravdy sama chtěla a za jakých okolností bych byla spokojená. Zvažovala jsem možnosti, vymýšlela další plány a nakonec jsem se rozhodla pro tu nejjednodušší: hodit za hlavu všechno to plánování a přemýšlení o vysokoškolském studiu jednou pro vždy! Ani si neumíte představit, jak nesmírně se mi ulevilo. Dala jsem si jediný cíl: žít šťastný život i bez vysokoškolského titulu. Ukázat všem, kteří žijí v zažité představě o tom, že to člověk dotáhne dál, jen když bude mít vystudovanou vysokou, že to jde i bez ní. Titul dis. koneckonců také není k zahození. Jednoho dne bych si přála pracovat v příjemném a přátelském kolektivu, mít práci, která mě bude bavit a naplňovat. A vůbec nepotřebuju vydělávat nějaké nadprůměrné částky peněz. 

Myslíte si, že bez vysokoškolského titulu to jinak nejde, anebo se dá život užívat a žít šťastně i bez něj? Studujete vysokou školu? A co vás k tomu vlatně doopravdy vede?

15 comments:

  1. tak prozraď copak to je :)
    ke článku - já chci na vysokou tak za rok za dva, teď absolutně nevím kam bych chtěla jít, takže to pro mě nemá smysl a ani po tom nijak neprahnu. navíc se chci co nejdřív osamostatnit a chodit do práce a nějaké peníze vydělat, protože rodiče mi prostě nezvládají platit všechno co potřebuji a dost věcí si platím sama, jenže každý měsíc je to jiné a mě už to nebaví a chci nějaké stálé peníze. navíc bych se chtěla jednou odstěhovat do londýna, takže možná vysokou nebudu dělat vůbec, nebo aspoň ne v ČR. všichni chodí velice na vysokou, ale většinou pro to, aby ještě nemuseli pracovat a teď je hrozně moc lidí s titulama a nemají ani práci :) viz. příklad kamaráda mého taťky - je inženýr a dělá prodavače na benzince, protože momentálně není žádné místo pro něj :) nebo plno mých kamarádů - čerství inženýři a práci třeba shání už rok a nic. vrací se doba, kdy jsou potřebnější lidi na manuální práce, ne kancelářské krysy s vysokou školou, protože těch je samozřejmě už dost. ..... no ale stejně tento stát jde do prdele. a vím že je to v tuto chvíli off topic, ale jestli se zas k vládě dostanou rudé tlamy, tak se nadobro z této republiky pakuju pryč..

    ReplyDelete
  2. Pěkná úvaha.. Nejradši bych nad tím vůbec nepřemýšlela, ale v lednu nebo v únoru si budu volit semináře.. Skoro všichni mají vybráno a já na otázku jaké si budu dávat? odpovídám pokaždé: vůbec nevím... :D :/ Já bych strašně ráda pracovala v laboratoři, výzkumu apod... Na to je vysoká škola bohužel potřeba... Samozřejmě, že se mi zdá dobrá... Důležitá by měla být pro každého, ale hlavně spíš pro ty, co by měli vynalézat, sestrojovat a navrhovat nové technologie apod.. Prostě pro ty, kdo se tímto chtějí zaobírat a posunout svět zase o kousíček dál :)

    ReplyDelete
  3. co je na Tvém blogu nového, protože ať koukám jak koukám, na nic nemůžu přijít :( :D ... no a já si myslím, že se to sem zase vrátí.. demokracie se s komunismem pořád střídala a na to, že několik let zpět byli vždy komunisti ve volbách tak 4. nebo 5. a letos už vyhrály jeden kraj (nebo víc teď nevím).. jde to z kopce, já se tohodle právě bojím a nedala bych nic za to, že to tak zas bude..

    ReplyDelete
  4. Chápu tvůj názor, že dobrá práce a šťastný život může být rozhodně i bez vysoké, je to pravda :) Ale přeci jen, s vysokoškolským titulem jsou šance několikanásobně vyšší, i lidé si tě potom při nějakém jednání víc váží, když máš před jménem třeba Mgr., a nebo když půjdeš na příjmací pohovor, kde budou mít dvě uchazečky - obě šikovné, sympatické, a pro práci ideální...ale jedna je bez titulu a druhá ho má - které dají přednost?
    Škola, kterou studujeme nás bavit ani naplňovat nemusí, ostatně do školy se nechodí kvůli zábavě, ale kvůli naději na lepší budoucnost, a tu nám škola přinést rozhodně může, ať už je jakákoliv, protože jen málo lidí se živí přesně tím, co vystudovali....teď jsem ve druháku na Masarykově univerzitě v Brně, a nemůžu říct, že bych z mého oboru byla nějak extra nadšená, ale pár předmětů mě opravdu baví, na všem se dá najít něco pozitivního.. Samozřejmě, že práci seženeš i bez titulu, ale na ty "lepší" pozice je vysoká potřeba, na manuální práce, práce v obchodě apod. berou každého, ale tak bych skončit nechtěla..
    takže když to shrnu - podle mě není vysoká zárukou šťastné budoucnosti, ale může tomu hodně pomoct :)

    ReplyDelete
  5. Bez vysoké to jde, to je jasný, je to jen o tobě, o tvých schopnostech a tak je nutné si odpovědět na otázku: Bude vysoká škola mé schopnosti rozvíjet, nebo je ubíjet? Ta moje minulý rok mě vůbec nerozvíjela, odcházela jsem zpruzená a lenivá... a ta letošní je skvělá a já jsem nadšená. Tak u mě to bylo jen typem oboru (a měla jsem štěstí, že se mi to podařilo na podruhé) ale u někoho to může být celý ten systém a není dobré se v něčem trápit jen protože rodiče a společnost říká, že je to jediná cesta, to totiž není

    A já studuju taky protože to bylo přeci jasné, že musím! Teda tak to bylo, rodiče navíc vidí, že jsem přemýšlivá a chtěli mě na vysoké, kdybych na ni nešla, měli by pocit, že utápím svoje možnosti, které zase nemají moje sestry (jedna je spíš praktická úřednice a druhá je zas fyzicky nadaná a neuvěřitelně zručná, to si to rodiče uměli pěkně roztřídit :)) a já jsem váhala minulý rok, zda je vejška to pravé ale dnes už neváhám a dokonce si přemýšlím o tom, že by bylo super na vysoké dokonce učit (mimo jiné, těch vizí mám víc a i profesoři jen neučí :))

    ReplyDelete
  6. Tyhle úvahy moc dobře znám. Sama jsem teď ve třeťáku a věřím, že toho bakaláře už dodělám, ale o tom, zda pokračovat dál, mám neustáé pochybnosti. Už chodím do školy moc dlouho ...
    A myslím si, že je důležitější praxe a schopnnosti, než titul (samozřejmě krom povolání, která bez školy prostě nejdou dělat). Já sice titul budu mít, ale nemám prakticky žádné zkušenosti z oboru, takže nevím, k čemu mi vlastně bude :-)

    ReplyDelete
  7. Já teď na VŠ jsem a jsem teda hodně spokojená. Baví mě to, i když samozřejmě se učím i věci, které mě fakt nebaví, ale ve výsledku jsem ráda, že vím něco navíc.

    VŠ určitě není rovnítko ke spokojenosti, stejně tak nejít na univerzitu. Každého člověka baví něco jiného, ale určitě nejsem na škole, abych vydělávala nějaké velké peníze. Chci zkrátka práci, která mě bude bavit a budu v příjemném kolektivu ;). Chci si práci vybrat a ne brát první práci, protože jinou nemůžu sehnat.

    Hezký večer!

    ReplyDelete
  8. s touhle větou se 100% ztotožňuji - Jednoho dne bych si přála pracovat v příjemném a přátelském kolektivu, mít práci, která mě bude bavit a naplňovat. A vůbec nepotřebuju vydělávat nějaké nadprůměrné částky peněz.

    já na vysokou nešla. předem jsem ji zavrhla z několika důvodů. je jasné, že ti vysoká škola otevře více pracovních možností, ale určitě to jde i bez ní.někdy se taky bez toho titulu cítím blbě, zvlášť když ho v dnešní době mají všichni.

    ReplyDelete
  9. Moja sestra začala študovať vysokú ... odbor slovenčina angličtina po jednom semstry odišla .. presťahovala sa do BA a tam robila čašníčku .. pak sa presťahovala do Prahy a robila recepčnú ... teraz po cca 6 rokoch života v Prahe robí Office manager jedného Pražškého hotelu ...
    A zarába 2x viac než môj otec alebo moja mam ktorý majú 2 vysoké školy ...
    myslím že titul nie vždy zabezpečí skvelú budúcnosť ...
    človek môže dosiahnuť veľa aj bez titulu stačí šikovnosť a trochu talentu a ctižiadosť chcieť niečo dokázať ....

    Moj brat skončil vysokú školu učiteľ 1-4 mal poslednú štátnicu a mal by titul vykašlal sa na to a nedokončil to teraz vo svojich 35 rokoch vlastnil vlastnú firmu ktorú potom nechal ... a teraz robí programátora vo firme ktorá vyvíja kamerové systémy a je to najlepšia firma na Slovensku ... vypracoval sa sám a všetko sa naučil sám popri tom ešte programuje vlastné hry na iPhone ...
    Bez titulu a zarába tiež naozaj dobre na naše pomeri ...

    To je dôkaz že titul nieje všetko ... vrodená inteligencia je omnoho viacej než milión škôl ... keď sa nevieš správať a si blbá jak tágo ( s prepáčením ) tak je ti to prd platné ...

    ReplyDelete
  10. Krásně a pravdivě jsi to napsala, nyní mě to naprosto vysrihuje, mám se rozmýšlet, na jakou VŠ chci, co chci dělat... Ale mně jde jen o to, abych žila šťastně a spokojeně, a´t už s maturitou, nebo i s titulem... :)

    ReplyDelete
  11. z bílýho rohlíku si nic nedělej :) nemá víc kalorií než ten celozrnnej, rozdíl je akorát v tom, že celozrnné pečivo víc zasytí a dodá vlákninu :) jinak to vyjde úplně stejně :) já jím ty celozrnné, protože mi to víc chutná, mají výraznější chuť:)

    ReplyDelete
    Replies
    1. a to uzené maso bych nahradila asi šunkou, nebo třeba tofu :) ale kdybys použila libové uzené, taky by to mělo být ok :)

      Delete
  12. vysoká škola je podle mě dost o možnostech, spoustu lidí poznáte, spouste věcí se naučíte. není to jen o tom, že by nás vždycky všechno muselo bavit. v práci je mnohem mnohem víc věcí, které dělat musíš, a mnohem víc otravných lidí, se kterýma se taky musíš bavit. podle mě není vysoká škola ztracený čas. není to jenom o inteligenci nebo o učení, je to taky o výdrži, je to o překonávání překážek, je to o tom dojít do cíle, i když už nemůžeš, to je podle mě strašně důležité- nevzdávat se.
    ovšem chápu tvůj názor, je mi sympatické, že ho tady tak neohroženě prezentuješ:-))

    ReplyDelete
  13. Anonymous12/31/2012

    Já se dostala na vysokou po vošce a celkové na čtvrtý pokus. Už jsem to vzdávala, ale prostě jsem poslala odvolání a měla štěstí. Vejška mi na rozdíl od vošky bavila mnohem víc, vše bylo takové víc opravdové :)))Jinak ale myslím že klidně zkus pracovat a třeba to budeš za rok chtít ještě zkusit nebo se ti v práci bude tak líbit že už opravdu studovat chtít nebudeš. Osobně si nemyslím že je VŠ pro úspěšný život nezbytná, ale zase na druhou stranu je fakt, že je to příležitost zkoumat oblasti o kterých bych se v reálu nikdy nezajímala. Měli jsme třeba seminář ekologie, ťukala jsem si na čelo o čem to sakra bude o třídění odpadu? a nakonec to byl super seminář, ohromně zajímavé, inspirující....

    ReplyDelete
  14. Tak přesně o tomto jsem kdysi také hrozně přemýšlela a přistihla se, že to vlastně vše nedělám ani tak kvůli sobě, ale spíše jen proto, že by se to mělo, že si to přejí jiní, co by si ostatní říkali atd. Ale mě to šťastnou nedělalo, spíše naopak. Je dobré si uvědomit, kdo vlastně jsme a co v životě chceme. Trvalo mi to dlouho a stále na to často zapomínám, při tom všem tlaku okolí a společnosti.. bez VŠ to opravdu jde ;)

    ReplyDelete