11/02/2013

MÉ BLOGGERSKÉ POČÍNÁNÍ

Svůj blog vnímám jako výstup tvůrčí stránky mého já. Jako prostor pro vyjádření svých myšlenek, názorů, jako prostor pro kreativnitu v rámci samotného psaní. Napsat článek pro mě není otázkou deseti minut, někdy ani jednoho večera či jednoho dne. Dávám si záležet, aby to, co píšu, působilo sofistikovaným dojmem, aby to mělo hlavu a patu a pro mě samotnou aby měl výsledek jistou hodnotu. Až příliš často si pročítám své staré články. Na některé jsem patřičně hrdá, nad některými začnu pochybovat a zpětně je posoudím jako marnotratné a odstranění hodné. Ano. Mažu své vlastní články jako na běžícím páse. Zároveň si pokládám otázku, zda je takové počínání normální. Znovu a znovu však přehodnocuji pohled na to, jak by měl můj blog vypadat, jakým typům článků zde dávat prostor a jakým ne a dostávám se tak do konfliktu sama se sebou a se svými měnícími se názory. 
Současně jsem si všimla, že se dokola zaobíram jen několika tématy, na kterých ve svých článcích stavím. Prvním je lidské chování v rámci spolěcnosti. V nedávné době si čím dál tím více uvědomuji svou oblibu v sociální psychologii a jejím bližším zkoumání. Není tedy divu, že se právě nad tím, co vnímám ze svého okolí, pozastavuji tak často. Druhým nejfrekventovanějším slovem, objevujícím se v mých článcích, je slovo prokrastinace. A samotné mi už začíná vadit, jak často na ni, jakožto na vlastnost mně blízkou, upozořnuji. Ráda se také rozepisuji o aktuálních změnách ve svém zivotě a unáhlených rozhodnutích, učiněných v nadšení z věci a radostné euforii, které však nemají trvalou hodnotu a většinou zůstávají ve formě neuskutečněného plánu. Přesně takovéto články ráda zpětně smažu. Do mého bloggerského portfolia nezapadají. Nechci zakládat na bezcenných hlášeních o tom, co ve své podstatě není pravda. Podobné zkáze podlehnou i články o něčem, čemuž jsem se těšila jen chvilkově. Co není trvalého charakteru, mizí postupně a ve vší tichosti z archivu. Amen

Po sepsání výše zmíněného se dostávám k následujícímu závěru: ráda bych se pokusila psát různorodě. Nikoliv se opakovat a vracet k již probíranému. Je spoustu věcí, o kterých se dá psát. Za druhé chci minimalizovat zpětné úpravy a odstraňování článků. Psát jen o tom, co je mi trvale vlastní. Nejsem si však jistá, jestli je něco takového vůbec možné ... A nakonec jsem si jako výzvu zvolila doplnit několik starších postů o vlastní fotografie a obecně více fotit. Zajímá mě i váš názor. Co se vám na mém blogu líbí a co byste navrhli jako vítanou změnu? Nebojte se vyjádřit svůj názor!

8 comments:

  1. Ja osobne články, ktoré napíšem a publikujem nemazem. Je mi ich ľúto. A v podstate, myslím, že už ani nepíšem články, ktoré by vzišli len z nejakej chvíľky a potom by som lutovala ich publikovanie. Asi som viac racionálna. A ak už k niečomu takemu náhodou príde, som skôr rada, lebo sa vtedy prejaví aj ta emocionalna časť mňa (viď posledný článok). A inak súhlasím s tým, že niektoré články sa píšu na dni :D ked už chcem zahlcovat tento virtuálny priestor, tak niečím, o čom si myslím, že za to stojí. Osobne nechápem lidi, ktorí vedia písať blog o novinkách v drogerke :D ale nechcem nikoho urážať, možno je to jeho spôsob oddychu :D

    ReplyDelete
  2. Je skvělé slyšet, že si s články dáváš takovou práci. A nebereš to jen tak, že prostě musíš něco přidat, abys uspokojila své čtenáře. Hned jsem díky tomu dostala větší chuť pustit se do pročtení celého tvého blogu!

    ReplyDelete
  3. Jsem tu takový nový návštěvníček ...
    Taky jsem měla ty chvilky, že jsem promazávala blog a jak vidíš, sama jsem jeden zavřela .. vlastně 2 už :D .. úplně a založila nový. To je pro mě nejrychlejší smazání toho, v čem už pokračovat nechci, ale nešlo se od toho jinak odpoutat. Jestli se po promazání článků cítíš líp, je to fajn .. ale já si myslím, že na tom nic není, když tu necháš takové psaní, které jsi jednoduše vyplodila, protože v té dané chvíli sis to tak myslela a není proč se nad tím pozastavovat. .. maximálně tak můžeš vnímat, že se vyvíjíš určitým směrem a pochválit se, že už si nemyslíš to a tamto. Ale sama se teď motám v tom, co ti píšu. :D:D

    A jestli chceš psát různorodě ... tak co začít tím, že si nachystáš témata dopředu a postupně je začneš plnit? Jako např. na blog cz. kde je téma týdne ... a nebo si jednoduše říct, co tě zrovna ten den zaujalo, napsat si bokem poznámku a po té vše sepsat na blog. Je příliš mnoho možností. :)

    Hlavní bod je však ten, abys byla se psaním opravdu spokojená a ovládala články ty ... články nesmí ovládat tebe. :)

    ReplyDelete
  4. Když mě něco zaujme, tak píšu jak drak. :D
    Držím palce teda, ať se ti daří a blog vedeš směrem, jakým si přeješ. :)
    A děkuji za názor, moc si ho cením. :)

    ReplyDelete
  5. Já už své staré články raději číst nebudu, do koše by letěly hned všechny. Spíš bych měla přestat psát proto, že se do toho nutím, ale pouze tehdy, kdy mě políbí múza (i když tomu poslední dobou tak nebývá). Když se totiž do něčeho nutím, nikdy to nemá ten efekt, jaký mít mělo a je to hodné možná tak ke zmuchlání a hození do ohně. Co změnit? Nevím, libí se mi tu, možná bych ocenila fotografie, do kterých se hodlám pustit i já :) Blog se tak stane ještě chytlavějším.

    ReplyDelete
  6. Taky pozoruju, že se na blogu motám v těch stejných kruzích. A momentálně nedělám ani to, nějak nemám na psaní náladu :/ Ale líbí se mi tvůj plán psát rozmanité články (i když ty tvé psychologické mám ráda, je to zas něco úplně jiného - a i když některé nekomentuji, mám je všechny načtené! :)) a přidávat fotografie. Bude to milé zpestření, těším se na to!

    ReplyDelete
  7. Tvůj blog jsem objevila právě teď, při vybírání vítěze giveaway, psst:-) A líbí se mi moc. Já si dávám na článcích taky hodně záležet, tedy většinou se snažím. Někdy článek vzniká postupně sám od sebe v mé hlavě i měsíce. Pak mi dá hodně práce sepsat téma nějak smysluplně a pochopitelně. Taky si občas pročítám své staré články a říkám si, že jsem to měla napsat jinak. Ale nikdy nic nemažu a zpětně neupravuju, protože článek byl odrazem nějakého mého momentálního rozpoložení a to se mění každý den, měsíc... takže bych mohla přepisovat pořád. Jsem zvědavá, co se u tebe dále dočtu. Tvá nová čtenářka Eva:-)

    ReplyDelete