DO NOT JUDGE THEM.

 setkávám se s těmito skutečnostmi téměř denodenně. povrchnost, předsudky, škatulkování a odsuzování lidí, aniž by se je kdo snažil dříve poznat. přemýšlím nad tím, co mnohé k tomuto jednání vede. strach z odlišnosti? jen nerada vidím, jak si někdo troufne udělat názor o člověku, o kterém absolutně nic neví, na základě toho, jak vypadá, či jak se navenek projevuje. jistě, je to snadné, hodit si takovouto nepohodlnou osobu do určité přihrádky a dál se o ni nezajímat. nicméně nesmíme zapomínat na to, že v každém z nás se skrývají celoživotní příběhy, jež nás více či méně ovlivnily a stejným dílem se na naší osobnosti podepsaly. jenže ti, co se zajímají jen o sebe, si už nenajdou tu energii k tomu, pokusit se poodhalit lidská tajemství a něco málo se o jejich světě dozvědět. možná by pak zjistili, že ti, které v prvních okamžicích odsoudili, jsou ve skutečnosti úplně jiní. třeba by se dozvěděli, co se v uplynulých letech jejich života událo a našli by tak v té lidské odlišnosti jisté kouzlo. a pochopení. myslím si, že právě toho pochopení není v dnešním světě dost. stejně tak úcty. každý z nás je jiný. každého potkal jiný osud, vyrůstal v jiném prostředí, mezi jinými lidmi, každý má jiné zájmy i hodnoty a taky jiné charakterové vlastnosti. netvrdím, že bychom si měli hned každého spřátelit, ať je, jaký je. nicméně tvrdím, že než se rozhodneme si na někoho dělat jakýkoliv názor jen na základě prvních dojmů, mohli bychom se pokusit si tento prvotní postoj důkladněji prověřit, zda není mylný.

osobně se snažím na ostatních hledat a vidět jejich kladné vlastnosti. pokouším se proniknout do jejich světa a vcítit se do jejich způsobu myšlení. mé roční studium psychologie mě nutí zamýšet se nad tím, jakým způsobem kdo jedná a přemýšlí a proč tomu tak je. nikdy samozřejmě nemohu dostát definitivním závěrům, nejsem psycholog, a ani se o to v podstatě nesnažím. spíše jen o to, něco se o nich dozvědět. zároveň si uvědomuji fakt, že lidé si nevybrali své rodiče a ani prostředí, ve kterém vyrůstali. a nejde vůbec o druhořadou záležitost.

stejným způsobem praktikuji sebereflexi. mnoho jsem se toho o sobě za posledních pár let dozvěděla a stále se občas najde něco nového, co mi do celé skládačky krásně zapadne. lidské poznání je nekonečné. co se vztahů mě k ostatním týče, mám v povaze být veselá a působit optimistickým dojmem. jako bych tu vlnu radosti a pozitivní energie chtěla nějakým způsobem druhým předat. lidé mi neříkají, co si o mně myslí. nicméně doufám jen v to nejlepší. mnohé kolem sebe mám velice ráda a jsem vděčna za to, že je znám!