9/08/2013

KONEC PROKRASTINACE?

 na knihu Konec prokrastinace od Petra Ludwiga jsem měla spadeno už nějakou dobu a věděla jsem, že dříve či později si ji na sto procent koupím. pro mě, prokrastinací trpícího jedince, to představovalo jakési must have a naději ve spásu a uzdravení svého života, který už dlouhá léta nestojí za nic (moc).
při čtení, jako bych si četla o tom, co každým dnem prožívám a konečně ty pocity někdo pojmenoval. tím jsem si objasnila mnohé jevy lidské psychiky a zase mi něco dává o trochu více smysl.


rozhodovací paralýza. to je můj veliký problém. svou vizi já mám. přemýšlím o tom co bych chtěla dělat až příliš často a mám podrobnou představu o tom, jakým směrem bych se chtěla ubírat, kým bych chtěla být. jenže ta podrobnost je právě asi více na škodu než k užitku. je TOLIK věcí, co bych chtěla dělat, že si z toho velkého počtu aktivit nedokážu vybrat a do něčeho se prostě hned pustit. s čím začít první? a co nechat na později? z té hrůzy, která mě nevědomky vnitřně jimá, jsem paralyzována a jednoduše si nevyberu z jednoho ani z druhého nic a dále pohodlně stagnuju svůj život u notebooku, chatuju s Cler, prohlížím si weheartit a blogy - taková má každodenní rutina, leč naprosto pozbývající smyslu a užitečnosti. život mi utíká a všechno to, co bych chtěla dělat, zůstává jen v podobě perfektního spisu na několika stranách ve Wordu pod názvem VISUALISING. so sad!
to, že nyní vím, co všechno prokrastinace obnáší a sama o sobě jsem se tak dozvěděla něco víc, je určitě k užitku. kniha je psána systematicky, přehledně a srozumitelně, taky vtipně, a ke vší té teorii jsou přidány praktické nástroje, jak s prokrastinací účinně bojovat. hodně se mi líbí nástroj todo-today společně s todo-all. mám ráda ve věcech řád a přehled a tohle se mi moc líbí. s psaním na papír nemám vůbec žádný problém, ba naopak. a ve své podstatě si todo-today či jen todo občas sepisuju, abych nezapomněla, co mám (dnes) udělat, i když v trochu jiné podobě, než je zde navrhována jako efektivnější způsob. je lepší si věci napsat, v tomto případě ani ne tolik proti prokrastinování, jako proti zapomínání. proti prokrastinování toho nejdůležitějšího bude vhodným nástrojem buzer-lístek, díky němuž bych měla vynaložit co nejvyšší úsilí k tomu, dělat věci, které doopravdy chci (anebo zlozvyky, které nechci) dělat.
teorii jsem zpracovala během dvou dnů. nuže, pusťmě se tedy do práce. pomalu si začnu zpracovávat jednotlivé části nástrojů proti prokrastinaci, jež jsou v knize doporučeny a časem se vám určitě opět ozvu, zda jsou výstupy mého boje pozitivní.

četli jste knihu Konec prokrastinace? či se k tomu chystáte?

14 comments:

  1. knížku jsem nečetla, ale určitě se na to (díky tobě) chystám, takže dopisuji do seznamu "to do";) Mám někdy podobné pocity, že je toho tolik, co chci stihnout a ráno mám tolik vizí a pak najednou někdo luskne prstem a je večer a já si říkám tak tohle a toto udělám až zítra...v poslední době skutečně dělám věci, co chci, jediný můj aktuální problém je psaní diplomky, to prostě odkládám a odkládám a pořád mám něco jiného na práci a vím, že už se musím dokopat!

    ReplyDelete
  2. Knížku jsem nečetla, ale taky mě to zaujalo. Já se naučila s prokrastinací bojovat tak, že jsem se prostě zvedla a fakt něco udělala. Pak jsem měla dobrý pocit a postupem času se na tom dobrém pocitu staneš závislá - je to asi jako s cvičením, znám hodně lidí, co cvičí kvůli endorfinům a takové té příjemné únavě a pocitu, že pro sebe něco udělali. Psaní todo listů je podle mě užitečné jen tehdy, když třeba nestíháš a potřebuješ si to všechno sepsat, jak jednotlivé činnosti půjdou za sebou. Tak nezapomeneš, ale u dlouhodobějších cílů to funguje jen občas :)
    Navíc jsem zjistila, že když nemám co dělat v práci a brouzdám po blozích a weheartit.com, mám pak depku a totální self-krizi! Haha nevím čím to je.
    Тнє ∂ιαяу σƒ ριєяєттє on WordPress
    Тнє ∂ιαяу σƒ ριєяєттє on Blogger

    ReplyDelete
    Replies
    1. zde bych se chytla té části věty kde píšeš "ale u dlouhodobějších cílů to funguje jen občas". tahle kniha se právě snaží přivést prokrastinujícím do života pocit "I cesta může být cíl," tj. že se nebudeme upínat na výsledek, na cíl, ale na samotnou cestu a v rámci ní se pak bude naplňovat naše osobní vize. asi je nejlepší si knihu přečíst, protože tam všechno se vším souvisí, tady jsem to samozřejmě neshrnula ani zdaleka celé, spíše jsem zmínila, že se mi líbí tahle část návodu, protože mám ráda ve věcech i v životě řád. všechno jde pak lépe :)

      Delete
    2. Haha tak mě to zaujalo, že jsem jsem si ji objednala a dneska mi došla. :)

      Delete
    3. tak jsem zvědavá, co si o ní budeš myslet, až si ji přečteš, určitě dej vědět ;)

      Delete
  3. Při čtení tohoto článku, jsem si chvilku myslela, že je o mě, protože tvoje denní rutina, je skoro stejná s tou mou, také mám plno nápadů a plánů co bych chtěla dělat, jenom si nemůžu vybrat. Asi si tu knížku budu muset taky přečíst, jinak mi život uteče pod rukama. Děkuji za typ a pěkný článek.:)

    ReplyDelete
  4. Take jsem necetla, ale po tvém postu si ji asi přečtu :)))
    Přijd se mrknou i ke me budu rada :)

    www.olivains.com

    ReplyDelete
  5. akurat tento vikend som o nej pocula!


    Pozyvam na giveaway o BALICEK BIELENDA, tu: http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2013/09/bielenda-super-mega-giveaway.html

    ReplyDelete
  6. Také tie "návody na život" veľmi nemusím. Prokrastinacia, nie je hádam nikto kto by s tým nemal problém. Tiež veľmi rada "stracam" čas prezeranim blogov aj ked viem ze je to strata času a nič mi to v podstate nedá a len ma to depta ze on bol tam a tam, on vie toto a toto, on si môže kupit toto a toto. Raz som niekde čítala ze existuje niečo ako sféra záujmu a sféra vplyvu. Celé to s blogmi patrí pod sféru záujmu. Sféra vplyvu je už vlastná realizácia ked človek môže sám niečo ovplyvniť, vytvoriť. A ak sa tie dve sféry prekrývajú, ze človek sa venuje tomu čo ho baví, tak je to najideálnejšie. Preto sa snažím obzeranie blogov obmedziť a radšej prispievať na ten vlastný. Potom mám aj dobrý pocit ked si otvorím svoj blog a obzeram ho a páči sa mi, som s ním spokojná.

    ReplyDelete
  7. O knížce jsem slyšela už několikrát, ale zatím jsem ji nečetla. Spíš si jí zkusím někde ze zvědavosti půjčit, protože s prokrastinací jako takovou už moc problém nemám. Ale předchozí roky na VŠ jsem prokrastinovala neustále.:-D

    ReplyDelete
  8. Np, tak tohle je knížka přesně pro mě. Jenže jak já začnu číst knížku, pak radši dělám sto milion dalších věcí, než abych jí někdy dočetla. Beznadějný případ.. Ale strašně moc se už chci posunout někam dál, výš, takže chtě nechtě po ní budu muset sáhnout. Kolik má stránek? :D

    ReplyDelete
  9. nějakých 230 bez obsahů a seznamu literatury a tak podobně, ale je tam hodně obrázků a stránky to jsou menší než A5, takže to zvládneš :) uvidíš že se začteš a bude tě to bavit, je to poutavě i vtipně napsáno.

    ReplyDelete
  10. Anonymous3/20/2014

    Mám stejný problém. Ohledně jednoho dne, měsíce i celého života. Chci se ten den učit, uklidit, zalít kytky, přeorganizovat knihovničku, trochu si zahrát na klavír a nedokážu se pro nic rozhodnout. Tak prostě sedím jako pecka a koukám na seriály. Chtěla bych si vzít 3. cizí jazyk (jako kurz), ale nevím, jestli němčinu nebo ruštinu nebo latinu nebo zdokonalit francouzštinu. Tak zase sedím a koukám na seriály. Akorát si říkám.. když si přečtu tuto knížku, nebudu úplně stejně prokrasinovat, ale při čtení namísto surfování? Opravdu mi to v něčem pomůže? No ještě nevím, jestli se o ní budu dále zajímat, každopádně skvělý článek :)!

    ReplyDelete
  11. Anonymous1/31/2019

    Konec prokrastinace je dobrá knížka, ale stejně tu dané činnosti za vás nevykoná. Podle článku bych možná doporučil spíše knihu Válka umění, která je o umění překonat odpor k nějaké činnosti. Jinak proti lelkování na netu a neustálému vyrušování od sociálních sítí mi pomohly různé aplikace, zmíním třeba AppBlock od MobileSoft, díky které si dopřejete chvíli klidu na věci, které vás opravdu posunou dopředu a ne na věci, které vás ještě více srážejí.

    ReplyDelete