10/28/2013

NA VYSOKÝCH PODPATCÍCH


picture: wehearti.com
Luxury must be comfortable, otherwise it is not luxury. - Coco Chanel

Jeden z mála citátů slavné módní návrhářky, který je mi sympatický. Předpokládám-li tedy, že zde Coco mluví o luxusu odívání. Skloubit módu s pohodlím není často nic jednoduchého. Natož tak s praktičností. Postupem času, kdy jsem sama sebe přesvědčovala o tom, že ženská elegance si nutndě žádá nošení vysokých podpatků, jsem dokázala nakoupit nemalé množství takových párů bot. Ty boty na mých nohou mohly vypadat sebevíc krásně, ovšem jakmile jsem se ráno co ráno doslova přemlouvala k jejich obutí, zatímco mi hlavou probíhaly ty děsivé scénáře o bolestivých puchýřích zdobící mé malíčky na nohou, začala jsem nabývat dojmu, že zde není něco v pořádku.

 Nikdy bych nečekala, nakolik jsou boty na vysokém podpatku omezujícím prvkem šatníku. Chůze na vysokých podpatcích si zpravidla žádá plnou soustředěnost na to, kam spočine váš další krok. Nerovný terén v kombinaci se nešikovným došlápnutím by totiž mohl znamenat vymknutí kotníku. Mokrá dlažba uklouznutí. Zaseknutí podpatku mezi dvěmi dlažebními kostkami pak riziko, že se vám podpatek odře a boty se vám nenávratně zničí, v horším případě že se nestihnete vyklínit včas a přejede vás tramvaj. A to nemluvím o každodenním klopýtavém dobíhání na vlak i do školy, odéru způsobeným silonovými ponožkami či spotřebě náplastí na vaše do krve dodřené paty. Troufám si tvrdit, že takto by si madamme Chanel luxus nepředstavovala. A abych pravdu řekla, já také ne. Ve jménu zdraví svých nohou a komfortu jsem se nepohodlných bot na úkor této podoby ženskosti vzdala. Clapperka z Runwaye ze mě prostě nebude. Leda bych se někdy v budoucnu dočkala soukromého řidiče, který mě bude vozit, kam si řeknu, což je asi tak pravděpodobné jako to, že budu pracovat v Runwayi. Takže do té doby, co budu každým dnem pobíhat dlážděnými ulicemi Prahy a do třídy v nejvyšším patře naší školy se dostanu jen po zdolání trojitého schodiště, budou muset jít podpatky stranou. Nevěřila bych žádné slečně nebo ženě, která by se mi pokusila namluvit, že miluje nošení podpatků. Že jsou ty boty pohodlné. Že ji ani trochu nebolí nohy. Jde o další nekompromisní 
 módní diktát, kterému se odmítám neustále podřizovat a krutě trpět. Protože o tom to není. Což vám poví i samotná Coco. Noste boty, které vám nezpůsobí bolest, puchýře ani rozedřené paty. Jsou i jiné způsoby, jak podtrhnout svou ženskost a krásu. A výraz ve tváři zkřivený bolestí mezi ně určitě nepatří.

2 comments:

  1. Musím s tebou nesúhlasiť. Na jednej strane, jasné, je hlúposť nosiť nieco v čom sa človek necíti dobre, no na druhej strane mám pocit, že si zatiaľ na opatky nemala šťastie. Ich vyber netreba podceňovať lebo to či su pohodlne nezávisí od veľkosti opatku ale od celkového tvaru topánky. Ja som určite zástanca vysokych topánok, lebo nielenže je to ženské ale vie to zdvihnúť aj sebavedomie atď. Ale samozrejme treba si na nich aj zvyknúť. Ja na nich už po pár rokoch nedám dopustiť.

    ReplyDelete
  2. Skvělý článek, se kterým naprosto souhlasím! Vlastním jen jedny boty na vysokém podpatku, které jsem prostě musela mít, protože byly tak krásné...měla jsem je na sobě jednou a myslím, že víckrát si je obout už ani nechci, bylo to hrozné utrpení.
    Ploché boty mohou vypadat stejně elegantně a žensky když žena ví, jak je nosit.

    ReplyDelete