10/20/2013

SOCIETY


v poslední době se až neobvykle často pozastavuji nad tím, jak jsou názory a pohledy lidí na určité věci zkresleny vnější realitou, ve které žijí. nikdo z nich si to neuvědomuje a nikoho ani nenapadne, nakolik jsou ovlivněni informacemi, které se k nim hrnou ze všech stran. nakolik je ovlivňují druzí. pozastavuji se třeba i nad svou vlastní povrchností a říkám si, k čemu jsem to dospěla, že smýšlím tímto způsobem a dostávám se opět k jádru problému - vlivem toho, kde žiju, je mé vnímání naformováno přesně tímto způsobem. společnost mi udává, co je krásné a co ne, co je správné, co je normální, co přijatelné, slušné a co naopak. občas vyslechnu něčí názor na věc či na druhou osobu a říkám si proč takhle uvažuješ? přestávám nějak všemu věřit. mám pocit, že na všechno a na všechny působí něco vnějšího a skrytého, co nikdo nevidí, přesto nás to ale tvoří ku obrazu svému. každého jinak a mnohé v něčem stejně. přestávám věřit i vlastním dojmům, občas přemýšlím nad tím, jestli nejsem až moc naivní a snažím se získat trochu nadhledu a racionálně věci zhodnotit znovu otázkou ale co když ... ? chci vidět druhou stranu mince. nedokážu hned něco odsoudit a zavrhnout. možná to je ta jeho skepse, o které F. mluvil. nevěřím, že ovoce a zelenina kterou jím jsou zdravé. a nevěřím že ten člověk s pěti igelitkami plnými nového oblečení, co se teď rozhodl poobědvat v KFC, je šťastný. všechno má své pro a proti a na všechno se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. otázka, kde je pravda, by byla zase jinou kapitolou. pravda je totiž až příliš relativní. nicméně i přesto bychom se mohli občas dvakrát zamyslet nad tím, co si myslíme, než to přijmeme jako fakt. nejlepším způsobem je snažit se vždy dozvědět něco víc. na základě nevědomosti se skutečnost může od prvních dojmů až neuvěřitelně lišit.

 "you are not ugly. society is."

společnost, ve které žijeme, z nás dělá to, kým jsme. je to naše sociální prostředí. kultura, média, lidé kolem nás, nepsané zažité normy a zvyky. líbí se mi, že každý z nás je úplně jiný. nelíbí se mi ale, že na základě odlišnosti lidé dokáží druhé soudit, aniž by se je snažili poznat. nikdo není perfektní, nikdo není komplexně dobrý ani špatný, všichni jsme nějakým způsobem výchovou poznamenáni. jediné, co nás dělá špatnými, je dnešní společnost. přála bych si, aby v lidech bylo trochu více úcty a pochopení. a vděčnosti za to, co všechno v životě mají.

2 comments:

  1. mne osobne sa toto zdá stále reálne ... akoby to bolo stále okolo nás nezbavíš sa toho ... taký je teraz svet ...
    Milujem odlišnosti a mám radá ľudí čo sa vedia postaviť za seba za to aký sú ako vyzerajú a aký majú štýl či názory celkovo na život ...
    To sa mi páči ... keď nejdeš s prúdom ale si stojíš za svojim štýlom života ... v dnešnom svete je to totiž nie moc k videniu ... a je to ťažké si udržať vlastnú tvár ... mám ale pocit, že v zahraničí je to oveľa viac jednoduchšie tam nik nehľadí na to kým si ale čo vieš a dokážeš

    ReplyDelete
  2. Anonymous10/20/2013

    ...Úvaha? Určitě. A velmi hluboce vyjádřená. Popis společnosti? Ne, to ani nejde, právě proto, že v ní stále existují lidé, kteří se odlišují od ostatních, tedy spíš takto: Uvědomují si, že mají právo být tím člověkem, kterého si zvolili, jdou za svým cílem a né jako ovečky ve stádu. Samozřejmě že na nás výše uvedený tlak společnosti (dobrý i špatný) působí, ale čím víc si ho uvědomujeme a čím víc dokážeme rozpoznávat co v něm "je" a co "není" špatné, tím můžeme být lepším člověkem, tedy, možná ne lepším, ale připravenějším a nakonec snad i spokojenějším. Štěstí přeje připraveným, to je fakt. Stejně jako takový, že před tímto článkem, psala jsi ho ty - takže i před tebou -Danny- smekám klobouk, líbil se.. ;) M.

    ReplyDelete