
picture: beyoncefans.co.uk
Svým článkem o knihách tématicky zaměřených čistě na nás na ženy, mi Růžová panda poskytla tip na zajímavou četbu a tím zároveň i způsob, jak svou osobnost posunout zase o malý kousek dál. Kdo mě zná, ví že jsem se vždycky svou vlastní postavou zabývala více, než by bylo zdrávo. A přiznávám, že bývávaly chvíle, kdy mé chování hraničilo téměř s hysterií. Až tak jsem byla sama se sebou nespokojená. Vůči komplimentům a přesvědčování jedinců opačného pohlaví o mé atraktivitě jsem byla imunní. Existoval jen můj pohled a nic jiného. Do takové míry mě v letech dospívání zkazil vliv podstrkovaných priorit dnešní společnosti.
Kniha Muži to rádi oblé aneb Proč se přirozená krása stala tabu pro mě byla terapií čtením. Po všem tom tlaku současného diktátu krásy jsem se najednou cítila jako normální žena se vším, co k ní patří. Autor mi nastínil nepopiratelná fakta biologického charakteru, která se u lidí vyskytují. Avšak i přes všechny ty přetrvávající pudy a instinkty, které náš mozek ani po milionech let vývoje nevytěsnil a které mají rozhodující slovo na úrovni sexuální přitažlivosti, nejsem zcela přesvědčena o tom, že by neměl společenský náhled na krásu v dnešní době nad přírodou navrch. Možná proto, že má.
"Přesvědčení, že naše kultura má jediný patent na pravdu, je jízdenkou do pekel."
"Přesvědčení, že naše kultura má jediný patent na pravdu, je jízdenkou do pekel."

